Zprávy z Angoly: 2011

pondělí 7. listopadu 2011

Alto Catumbela

Alto Catumbela je celkem nenapadna vesnice na ceste od nas stredozemcu k mori - tedy mezi Bie (a Huambem) a Benguelou. Jedinym vyraznym bodem je tovarna, nebo spis zbytky tovarny, na zpracovani eukalyptoveho dreva a vyrobu celulozy a papiru. Tovarna byla zalozena jiz roku 1956 portugalci. Pote co Angolane usilujici o nezavislost v roce 1975 uspeli, a naopak zacali bojovat proti sobe navzajem, vsak portugalci z tovarny odesli (byli odejiti?)a provoz se na 2 roky zastavil. Od roku 1977 pracovali v tovarne ceskoslovensti experti vyslani vladou CSSR stranici marxisticke MPLA, ktera ovladala hlavni mesto - a byla tedy povazovana za vladni stranu, stejne jako uzemi na kterem lezi Alto Catumbela.

View Larger Map

Prace ceskoslovenskych odborniku byla ukoncena v breznu 1983, kdyz tovarnu prepadlo nekolik stovek vojaku UNITY a vsech 66 pritomnych cechoslovaku (vcetne jejich zen a deti) zajalo. O pritomnosti cizincu se UNITA dozvedela pouze 2 dny pred prepadenim, a pocet cizincu byl pro ne prekvapenim (mysleli, ze je pritomno pouze 8 Evropanu). Cekalo je 1300 km, ktere zdolali behem 84 dni. UNITA je premistila na sve uzemi - na jih Angoly do Jamby (provincie Cuando-Cubango). Pochodu podlehl jediny z unesenych, po 38 dnech pochodu.

V cervnu 1983, po 111 dnech, byly po nalehani Vyboru Cerveneho krize, ktery mel jediny styk s UNITOU,propusteny zeny a deti, a po necelem tydnu i nemocni muzi. Posledni dvacitka muzu vsak byla propustena az o rok pozdeji, v cervnu 1984. UNITA chtela totiz ziskat primeho jednani s vladou CSSR - to pro ne totiz znamenalo mezinarodni uznani. Pro posledni ceskoslovenske obcany tehdy do Savimbiho tabora prijel Stanislav Svoboda, tehdejsi namestek ministra zahranici CSSR. Savimbi a jeho UNITA tak dosahli sveho politickeho cile.

V soucasnosti je tovarna nadale v troskach. O tom, kdo v soucasnosti vlastni tovarnu putuji ruzne historky. Jiste je, ze tovarna ma hlidace, ktereho urcite nekdo plati, a mozna tak mozna casem dojde k obnoveni "davne slavy"... I kdyz eukalyptove lesy, vysazene v okoli, jsou dnes uz prerostle.

Kunje

Kunje je mesto/komuna 7 km od Kuita. S Kuitem je v podstate spojena, hranici je ricka a most pres nej. Behem ery portugalske kolonie v Kunji bylo spostu tovaren - napr. na zpracovani oleju, na zpracovani ryze, psenice i kukurice apod., a take nadrazi pro provincii Bie. Behem valky bylo vsechno samozrejme zniceno. Most pres reku delici Kunje a Kuito byl radu mesicu delici carou mezi MPLA a UNITA. Na silnici i moste pry dlouhou dobu lezela tlejici lidska tela, nikdo nemel odvahu riskovat vlastni zivot.
Z tovaren zbyly jen trosky (k tovarne na ryzi, psenici a kukurici se musim urcite vratit, dosla mi minule baterka), ktere maji vsak svuj puvab. Trosky stareho nadrazi byly bohuzel odstraneny a na jejich miste dnes Cinane dokoncuji nadrazi nove. O kvalite cinske zeleznice ma zejmena nase mala komunita Cechu, Spanelu a dalsich narodnosti pracujicih pro neziskovy sve obavy - a je nam lito, ze na miste "trosek" stoji tak trochu hruzne nadrazi Cinanu. Mistni to ale asi vidi jinak, pry prijede zeleznici do Kuita -Kunje inaugurovat dokonce prezident (zvesti o prijezdu prezidenta se ale objevuji kazdy mesic...).